Dysfázie, nebo také specificky narušený vývoj řeči, je snížená schopnost naučit se verbálně komunikovat, a to i přesto, že jsou všechny potřebné podmínky přiměřené. Dochází k poruše zpracování řečového signálu. Dítě nemá postižení zraku ani sluchu, ale centrální nervová soustava není zralá a není schopná zpracovat zrakové a sluchové vjemy, které dítě přijímá ze svého okolí. Jedná o vývojovou poruchu, která se s vývojem zlepšuje.
Dysfázie s sebou přináší potíže ve výslovnosti, gramatice, slovní zásobě, paměti, pozornosti, orientaci v času a prostoru, sluchovém a zrakovém vnímání, kresbě, deficity v jemné a hrubé motorice a také v grafomotorice. Při dysfázii dochází k nerovnoměrnému vývoji mezi verbálními a neverbálními schopnostmi. Děti s dysfázií jsou velmi snadno unavitelné a jsou často narušené i emocionálně, což se nejčastěji projevuje výbušností.
Terapie je individuální a zaměřená na celkovou osobnost dítěte. Výslovnost nestojí na prvním místě, ale dojde na ni později. Důraz je kladen na rozvoj myšlení, paměť, motoriku, zrakové a sluchové vnímání, slovní zásobu a všechny oblasti, ve kterých děti s dysfázií selhávají. Důležitá se spolupráce mezi psychologem, klinickým logopedem, neurologem a foniatrem.
Pokud máte pochybnosti o správném vývoji svého dítěte, zažádejte u svého pediatra o doporučení ke klinickému logopedovi. Případně můžete využít službu Logopedická pohotovost online a zkonzultovat stav řeči přímo s klinickým logopedem.
Běžným postupem při určování diagnózy je vyšetření u psychologa, neurologa, klinického logopeda a foniatra.
To, jak bude vývoj postupovat a vyvíjet se, nelze odhadnout. Většina dětí navštěvuje běžné školy a je tam úspěšná. Pokud jsou nedostatky závažnější, je možnost asistenta v běžné škole nebo škola speciální. Ve škole se dysfázie může překlenout ve specifické poruchy učení.
Klenková, J. (2006). Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Praha: Grada.